V sobotu se na domácím hřišti poprvé v sezóně představilo naše družstvo mladších minižáků U12.
Absence, nemoci a smolná zranění nakonec do zápasu pustila pouhých 11 hráčů a tak čekal naše mladé hráče kromě souboje se silnými soupeři také test fyzické připravenosti. Na každého totiž čekala velmi slušná nálož minut na hřišti.
TJ Třebíč - BK Skokani Brno B 28:84
Body a sestava: Fabík 6, Chovanec 6, Grund 4, Keliar 4, Válek 4, Švaříček 2, Vasiuk 2, Brumla, Deliergiyev, Kobylarz, Příborský.
Do úvodního duelu se silnými Skokany naše děti vstoupily poměrně soustředěnou hrou, kdy se nám podařilo po hezkých akcích skórovat, v polovině první čtvrtky ale brněnští sérií jednoduchých košů zaťali nemilosrdně sekeru do našeho sebevědomí. Po vysoko prohrané úvodní části zápasu tedy bylo jasné, že nás čeká velmi těžký duel.
Po celý zbytek hrací doby jsme se tedy zcela soustředili na to, abychom hráli pohyblivý basket, správně vhazovali balon do hry a snažili se nahrávat volným spoluhráčům. Pro nováčky v sestavě pak úvodní zápas znamenal velmi tvrdou lekci v tom, jak je těžké udržet správné obranné postavení a neztrácet svého hráče. Přes všechny nedostatky a jasný výkonnostní rozdíl jsme ale dokázali udržet Skokany pod stobodovou hranicí, což se později ukázalo jako poměrně slušný výsledek.
TJ Třebíč - DDM Slavkov 44:46
Body a sestava: Keliar 10, Válek 9, Chovanec 6, Grund 5, Vybíral 4, Brumla 2, Deliergiyev 2, Fabík 2, Švaříček 2, Vasiuk 2, Kobylarz, Vaněk.
Druhý zápas sliboval šanci na první vítězství. Slavkov v prvním duelu s brněnským týmem obdržel pověstné kilo a do našeho utkání vstupoval poměrně zaraženě. Jak se nám v prvním utkání dařilo plus mínus správně vhazovat a udržovat soustředění, druhé utkání vypadalo úplně opačně. Třebíčští tahouni se přepnuli do hrdinského módu, snažili se všechny situace řešit individuálně, bez souhry, a tak obrovské množství našich akcí končilo zbytečnými ztrátami.
Stejně tak jsme špatně vhazovali a nedokázali jsme nasadit prakticky žádný obranný doskok. Přestože jsme tím soupeři dovolovali v každém útoku hned několik šancí ke skórování, dařilo se nám po většinu zápasu udržet lehké vedení. Bylo ale jasné, že s nasazeným výkonem nejde fungovat až do konce utkání. Což se i potvrdilo, když jsme v polovině poslední čtvrtiny přišli o vedení a v nervózní koncovce už se nám nepříznivý vývoj nepodařilo zvrátit.
Zápas proti Slavkovu byl tedy velmi silnou připomínkou, že se balon nenaháže do koše sám, že se soupeřovi útočníci sami nezbaví balonu a hlavně, že bez týmové souhry basket fungovat nemůže. Věříme, že jsme si z této zkušenosti dokázali vzít ponaučení a naše další výkony budou opět o krůček lepší.