Naši minižáci byli pozváni na turnaj U11 do malebného městysu Borotín na Táborsku. Pozvánku na tradiční akci, kterou tamní oddíl Tygrů pořádá každý rok, jsme s velkou radostí přijali a zařadili se tak do konkurence osmi týmů z Čech a Moravy.
Krom atraktivních duelů pod bezednými koši připravili organizátoři pro naše svěřence i mnohá nebasketbalová dobrodružství, jako je spaní ve třídě místní základní školy, atrakcemi nabitou pouť, nebo společnou diskotéku. To vše slibovalo velkou odměnu za celoroční práci v tréninku pro děti a těžký úkol pro jejich trenéry.
Pokud by koučové minižáků byli stoprocentně spravedliví, musel by třebíčský kádr čítat minimálně devatenáct kluků a holek, omezená přepravní kapacita ale umožnila složit pouze poměrně úzký, dvanáctihlavý tým.
Los nám do základní skupiny nabídnul velmi pestrou trojici soupeřů - velmi silný tým domácích, hratelnou Jiskru Domažlice a tým benjamínků z Boru, kde trenéři očekávali jasné vítězství. Turnaj byl rozložen do dvou dní, kdy jsme první den měli odehrát tři zápasy základní skupiny a v neděli poté svést klíčový duel o umístění. Krom samotného turnaje na hráče čekaly i tři soutěže v individuálních dovednostech, kde se naši svěřenci rozhodně neztratili. Do finálových kol nakonec postoupilo hned sedm z jedenácti našich hráčů.
TJ Třebíč - Tygři Borotín 13:53
Hned úvodní zápas nás postavil před nejtěžšího soupeře ve skupině - domácí Tygry. Ti od první minuty ctili své jméno a vlítli na nás jako divoká voda. Borotínské děti perfektně využívaly své větší zápasové zkušenosti, zatímco třebíčtí svěřenci s velkým úsilím hledali své místo na palubovce.
Náš výkon se sice v průběhu zápasu zlepšoval, ale úplně se přizpůsobit zápasovému tempu se nám nakonec nepodařilo. Na špatném skóre se určitě projevil i systém střídání, kdy jsme v každé čtvrtině točili jen šest hráčů. To jsme díky upraveným pravidlům turnaje v dalších zápasech změnili a točili v každé čtvrtině celou dvanáctku hráčů.
TJ Třebíč - Jiskra Domažlice 14:48
Do druhého zápasu jsme vstupovali poučení, že nás čeká velmi těžký zápas proti velmi fyzickému týmu ze západních Čech. Domažličtí kluci se po celý turnaj s nikým nemazlili a naše vzájemné střetnutí nebylo výjimkou. Soupeř naše minižáky předčil hlavně v bojovnosti a v obrovské snaze jít za balonem, ať už to znamenalo nepříjemnou srážku, nebo skok na tvrdou palubovku.
A to byl rozhodující faktor, který ve výsledku zápas rozhodnul. I přes prohru jsme ale odcházeli ze zápasu s pozitivním duchem, protože ve druhém poločase už jsme se dokázali soupeři vyrovnat a nepovolili jsme mu zakončovat s lehkostí, na jakou si zvykl v první půli.
TJ Třebíč - TJ Sokol Bor 34:18
Poslední zápas hracího dne v poměrně pozdních hodinách náš tým nezachytil ideálně. Na soustředění, zodpovědnou obranu a poctivý útok měla obrovský vliv odpolední návštěva Borotínské pouti a musíme si upřímně přiznat, že jsme Borce těžce podcenili. Proměněný dvojtakt po úvodním rozskoku nás dostal nejenom do ztráty 0:2 ale na všechny hráče hodil deku, jakou jsme za celou sezonu nezažili.
Nic se nám nedařilo, ani nejlepší střelci nedokázali trefovat zařízení a nejlepší dribleři měli problémy přenést balon do útočné poloviny. Bída, zmar. Po prvním poločase, kdy jsme stále prohrávali, měli trenéři dokonce strach, abychom byli vůbec schopní špatně rozehraný duel otočit v náš prospěch.
Pauza před třetí čtvrtinou ale přeci jen pomohla a ve druhé půlce už jsme dokázali jasně dominovat a přeci jen se nám podařilo poměrně jasně zvítězit. Přes těžký průběh se ale následující den ukázalo, jaký vliv může mít na tým podobně složitá situace - přestože jsme nastupovali do nedělního zápasu o 5. místo proti solidnímu Pelhřimovu - všechny naše děti se z nervózního sobotního zážitku poučily.
TJ Třebíč - BK Sojky Pelhřimov B 35:9
Poslední zápas o 5. místo se stal pomyslnou třešničkou na dortu letošní sezony. Povedlo se všechno! V obraně jsme zodpovědně makali a díky pressingu na celé ploše hřiště jsme Pelhřimovské dostali pod velký tlak. Do tabulky střelců se postupně zapsala velká část naší soupisky a celý tým jel na pozitivní vlně. Navzájem jsme se celý zápas povzbuzovali a slavili každý úspěch, kterého se nám povedlo na hřišti dosáhnout.
Tečku za povedeným výkonem udělal efektivním Alley oop David Vorel. Tomu tento eskamotérský kousek vynesl místo mezi pěti nejlepšími hráči turnaje, což trenérům udělalo velkou radost. Dokonce si myslíme, že bychom s tímto výkonem dokázali o den dříve zvítězit i nad silnými Domažlicemi.
Doufejme že standard z tohoto zápasu se nám podaří přenést do další práce, bylo to boží. Jediným škraloupem celého víkendu tak bylo zranění kotníku Máry Příborského, který ale z lavičky prožíval zápasy stejně intenzivně, jako jeho spoluhráči.
Velice děkujeme Laďovi Zrustovi - hlavnímu organizátorovi turnaje, který by tuto disciplínu mohl vyučovat. Děkujeme celé řadě dobrovolníků, kteří se na hladkém chodu turnaje podíleli a hlavně děkujeme manželům Keliarovým, kteří týmu minižáků zapůjčili dodávku, bez které by byla cesta na turnaj prakticky nemožná :-) Děkujeme!
