V sobotu 30.11. absolvovalo družstvo mladších minižáků U12 další z turnajů OP U12. Tentokrát je cesta zavedla do Humpolce, kde na ně čekala domácí Jiskra a suverén soutěže Tygři Brno.
Jiskra Humpolec - TJ Třebíč 60:43
Prvním soupeřem herní soboty v Humpolci byl tým domácích mladších minižáků. Zápas, který měl ukázat, jak si vlastně naše děti stojí a jak se našemu týmu daří dlouhodobá práce. Poslední střetnutí s Humpolcem na jaře letošního roku, totiž přineslo velmi krutou lekci v podobě dvou vysokých proher o 70 a 48 bodů.
Přenesme se jen o pár měsíců kupředu do listopadu a nejenom, že nedostáváme náklep, ale v polovině první čtvrtiny dokonce vedeme! Po krátkém výpadku přichází druhá čtvrtina a v ní ztrácíme jediný bod! Nezúčastněný divák by naše děti pochválil. Že bychom hráli dobře? Vůbec ne!
Hrajeme těžce pod naše možnosti. Nedaří se nám prakticky nic, nekombinujeme, hrajeme hodně individuálně, hlavně nám ale chybí bojovnost, na kterou jsme si od třebíčských minižáků v předchozích zápasech začali zvykat. Přestože si trenéři byli jistí, že ve druhé polovině budeme hrát o vítězství, nepodařilo se naše malé baskeťáky nastartovat a vydolovat z nich dobrý výkon.
I přesto jsme dosáhli poměrně slušného skóre 60:43. Příště to dáme!
TJ Třebíč - Tygři Brno 35:92
Možným vysvětlením matného výkonu v prvním zápase byla nastupující viróza v našem týmu - Kuba Keliar odjel s horečkou rovnou do postele a na střídačku nemocných následovali Tom Kobylarz s Lukym Vaňkem. Když připočteme vymknutý kotník Marka Deliergiyeva - šli jsme v deseti proti soupeři z kategorie "velmi obtížný".
Úkol zněl jasně - zastavit soupeře na cestě ke koši za každou cenu, znechutit útok těsnou obranou, snažit se vybojovat z každé příležitosti co nejvíc a radovat se z každé jedny hezké akce. Tygři letos ještě nezaváhali a kvalita jejich mužstva je trošku jinde. Deset statečných ale v sobě našlo to, co jsme postrádali v prvním zápasu - odhodlání, bojovnost a nezdolný tah za balonem.
Brňáci nás jasně přehrávali. Vytrvalým pressingem se nám ale dařilo rozbíjet mnoho brněnských rozehrávek a ze získaných míčů dokonce těžit úspěšná zakončení, kdy se nám ve třetí čtvrtce podařilo urvat velmi solidních 14 bodů. Naopak, jak se blížil konec zápasu a hrozba ponižujícího kila měla stále velmi jasné obrysy, zapnuli naši kluci z posledních sil vyšší rychlostní stupeň a nepustili v koncovce zápasu Tygry ani ke dvaceti bodům.
Zaslouženě jsme tedy uhájili dvouciferné skóre a vzhledem k okolnostem trenéři vyhodnotili náš výkon, jako heroický. Při minulém střetnutí v půlce dubna jsme totiž dostali od Tygrů naděleno 106:3. Zdá se tedy, že i silné týmy dokážeme přinutit k nadstandardním výkonům a už nejsme jen otloukánek pro natrénování nebráněných dvojtaktů.
