Stejně jako v předchozí sezoně dostali naši mladší minižáci možnost změřit síly s neznámými soupeři v cizím prostředí - na dvoudenním turnaji v Borotíně.
Trenéři letos pojali nominaci na turnaj, jako odměnovou, kdy zhodnotili u některých výkonnostní posun, u jiných snahu pracovat na slabinách, či byl brán v potaz čirý basketbalový fanatismus (zejména rodiče ví, koho se tato kategorie týká). Zkrátka 11 vyvolených vyrazilo na dlouhou cestu ku Táboru.
V základní skupině jsme narazili na Sokol Bor, dívčí tým Varnsdorfa a na závěr jsme poměřili síly s domácím Borotínem.
sobota | zápasy ve skupině:
TJ Třebíč - TJ Sokol Bor 115:6
Na jednu stranu lze považovat reprízu loňského utkání proti Boru za úplně zbytečný zápas, na druhou stranu je to ale dobrá ilustrace toho, jakou cestu naše děti za rok tréninku ušly. Zatímco loni jsme se hodně nadřeli, abychom Borce zlomili, letos přinesl totální pressing a týmová hra naprostou demolici soupeře. Zápas, ve kterém skórují všichni hráči vlastně nikdy nemůže být zbytečný.
TJ Třebíč - Slovan Varnsdorf 46:8
Druhý zápas jsme vzali velmi vážně, stál před námi totiž fyzicky a výškově výrazně silnější tým Varnsdorfských děvčat, které ve svém prvním utkání ukázaly, že umí vzít za práci. Čekali jsme především velké problémy v obranném doskoku, který nám dělá potíže dlouhodobě. O to větší překvapení nastalo od samotného úvodního vhazování. Naši kluci přistoupili ke hře nesmírně zodpovědně, Varnsdorf téměř nepouštěli do šancí a vysokým tempem hry vysáli ze soupeřek velmi rychle veškerou energii.
Po tomto utkání jsme začali zaznamenávat slova uznání a respektu od ostatních týmů a domácí tygři se před vzájemným měřením sil lehce opotili.
TJ Třebíč - ŠBK Tygři Borotín 23:53
Stejně jako naše děti nepodcenily Varnsdorf, nedopustili tygři, abychom se nadechli, a nepustili nás k naší hře. Po dvou zápasech, kdy jsme dokázali dominovat rychlostně, jsme najednou nedokázali překonat obranu soupeře. Dříve jednoduché kombinace dokázali Borotíňáci vystihovat a proměňovat ve snadné protiútoky. Jak se nám nedařilo, začali se naši kluci uchylovat k individuálním akcím typu hrdina zachránce, což jak všichni víme, málokdy funguje. Nedá se nic dělat, byli jsme horší tým.
neděle | zápas o 3. místo:
TJ Třebíč - SK Velká Ohrada 20:37
Zápas o třetí místo nás postavil proti pražskému týmu Velká Ohrada. Podobně jako v základní skupině jsme byli výrazně menší a po výživném prvním dnu našim prostě došly síly. Jak fyzické, tak mentální. Ještě před poločasem jsme se drželi na dostřel, ale razantní smeč pražského forvarda zatnula čepel do naší bojovnosti.
Přestali jsme věřit, že dokážeme vyhrát, a tak jsme nevyhráli. Takhle jednoduché to někdy je. Musíme ale naše děti pochválit, do konce zápasu jsme dokázali vyplout z beznaděje a ještě se bavit basketem a zahráli jsme několik hezkých akcí.
A to je možná největší ponaučení z tohoto turnaje - dokud nezazní závěrečný klakson, musíme mít pořád v hlavě, že děláme ten nejlepší týmový sport a nic nám tu zábavu nemůže překazit. I vteřinu před koncem může člověk rozložit obranu a přidat jeden krásnej koš na svůj účet.
Končíme na 4. místě.
Stejně jako jsme si získali respekt soupeřů v turnaji, neztratili jsme se ani v individuálních soutěžích. Osm z deseti hráčů postoupilo do finálových skupin a Vojta Fabík v trestných hodech doputoval až do final four. Osobní ocenění si při závěrečném ceremoniálu užil Maty Válek, který byl zvolen do all star pětky turnaje.
Děkujeme Borotínským za bezvadnou akci, kde jsme intenzivně zasportovali, intenzivně prožili společný čas a navázali nová přátelství. Doufáme, že budeme moct tygrům jejich pohostinnost v budoucnu oplatit.
