Do Mikulova jsme odjeli s pěti hráči a proto již do základu jsme nasadili to nejlepší co bylo k dispozici. Domácí nastoupili nažhaveně a chtěli si napravit svoji pošramocenou reputaci, kterou nechali v Třebíči na Znojemce, ale pět třebíčských statečných je rychle zchladilo. Do zápasu vstoupili koncentrovaně a rychle si vytvořili náskok, který udržovali až do konce utkání.

Veterán Podolský v obraně přibrzdil a v druhém poločase dokonce úplně vymazal domácího nejvyššího a zároveň nejnebezpečnějšího hráče. Jakub Hanáček byl spolehlivý jak za volantem tak i zpoza trojkového oblouku. Oslavenec, capitán, pendlíř dirigoval naši hru na rozehře a svými crossovery přiváděl domácí obranu k zoufalství (pojď jsem, kam jdeš). Křídelník Radek Svoboda se dobře zhostil vynucené role druhého podkošového hráče a jeho trojky, lízající strop tělocvičny, bezpečně nacházely svůj cíl a přiváděly diváky k úžasu. Nejmladší člen výpravy pod dohledem svých rodičů převyšoval svým pohybem domácí borce na obou stranách hřiště a jako bonbónek si pro diváky přichystal úspěšnou šestku levou rukou.

Jsme MISTŘI! Konec hlášení, ale ne večera...