Na dohrávku 5. kola jela Třebíč do Brna oslabená o několik hráčů. Již k tradičně věčně studujícímu a pracujícímu Ing. Balkovi se přidal po noční šichtě unavený Pavel Jančář, po stužkováku opilý Honza Svoboda, údajně simulující David Janků a z neznámých důvodů také náš habán Kuba Cejpek. Cíl byl jasný. Konečně vyhrát v nové sezoně na hřišti soupeře. Začátek nám moc nevyšel, z taktických důvodů jsme zvolili šatnu nejblíže k palubovce, ale bohužel po převlečení jsme byli vykázáni do "vedlejší" šatny o patro výš. Tahle nepříjemná šatnová záležitost před zápasem jakoby poznamenala tým, kdy Třebíč jako vždy zaspala začátek a celou první čtvrtinu dotahovala. Vlastně až na dva okamžiky ve 2. Q, kdy jsme se na chvíli (opravdu jen na chvíli) dostali do vedení jsme dotahovali celý zápas. Dvě minuty před koncem po trojce Špajdy se Třebíč ujala vedení "už" o 4 body. Jenže protivník ne a ne padnout a po slepené trojce a dvojce překlopili misky vah na svoji stranu hráči Husovic. Naštěstí my máme v týmu Pražáka a Středočecha, kteří po 220 km nechtěli odjíždět zpod Špilasu jen s jedním bodem a vzali závěrečné vteřiny do svých rukou. Utrpěli jsme vítězství, ale snad nás tahle ubojovaná výhra posune dál.